BANDERA'S NEONATAL ATAXIA U PLEMENE COTON DE TULEAR

Ataxie je neurologický symptom, který spoèívá v poruše koordinace pohybu. V pøípadì neonatální ataxie je špatná koordinace pohybu zaznamenána již velmi èasnì po narození. Neonatální ataxie (BNAt - Bandera´s neonatal ataxia), pùvodnì oznaèovaná také jako Banderin syndrom, byla pojmenována po prvním postiženém štìnìti plemene Coton de Tulear, u kterého byly popsány klinické pøíznaky choroby.

U všech postižených štìòat jsou popisovány podobné pøíznaky. Štìòata správnì sají a adekvátnì rostou. Ovšem ve chvíli, kdy by mìla zaèít s aktivním pohybem, pøicházejí první problémy. Postižená štìòata nejsou schopna vstát a chodit. Pøes všechno své úsilí jen nekoordinovanì pohybují konèetinami, tyto pohyby se èasto pøirovnávají k pohybùm pøi plavání. Pøi pokusech o pohyb se štìòata posouvají plazením dopøedu a pøi snaze vstát okamžitì padají do strany. Èasto po pádu na bok pokraèují v „plavacím" pohybu konèetinami. Dalším pøíznakem je tøes a houpání hlavy, které jsou nejdramatiètìjší ve chvíli, kdy se štìnì snaží držet hlavu stabilní, napøíklad snaží-li se jíst nebo èichat k objektu. Tento tøes je oznaèován jako intenèní tøes. Dále je u štìòat èasto pozorován tøes èi trhavé pohyby oèí.

Ve studii Zeng et al. 2011 byla popsána inzerce retrotranspozonu v GRM1 genu vedoucí k pøerušení sekvence exonu 8. Retrotranspozony patøí mezi sekvence v genomu, které jsou schopné se pøesouvat a mohou se zaèlenit v genomu na nové místo. Pro své „skákání" v genomu vyžadují RNA polymerázy, které je pøepíší do RNA. Kopie RNA se pomocí reverzní transkripce pøepíše do DNA, která mùže být vložena do genomu organismu na nové místo.

Gen GRM1 kóduje metabotropní glutamátový receptor (mGluR1), který patøí do skupiny transmembránových receptorù, oznaèovaných též jako receptory spøažené s G-proteiny. Vazba ligandu vyvolá aktivaci signálních kaskád zprostøedkovanou G-proteinem.

U postiženého 4 mìsíèního štìnìte nebyly zjištìny žádné makroskopické ani mikroskopické abnormality v anatomii mozku, byly zaznamenány pouze nepatrné ultrastrukturální abnormality v molekulární vrstvì mozeèku. U nemocných dochází k porušení dùležitých biochemických signálních drah, proto se jedinci s BNAt nemohou nauèit normálnì chodit.

Další studie postižených BNAt by mohla objasnit pøípadnou úlohu mGluR1 v uèení a pamìti (Zeng et al. 2011). BNAt je autosomálnì recesivnì dìdièná choroba. Nemoc se tedy projeví u jedincù, kteøí získají mutovaný gen od obou svých rodièù. Tito jedinci jsou oznaèování P/P (positivní / positivní). Provedení molekulárnì genetického testu mùže sloužit k potvrzení diagnózy. Pøenašeèi mutovaného genu, oznaèovaní N/P (negativní/ pozitivní, heterozygoté), mají mutovaný gen pouze od jednoho z rodièù a jsou bez klinických pøíznakù. Pøenášejí ovšem nemoc na své potomky. Pøi krytí dvou heterozygotù (N/P) tedy bude teoreticky 25% potomkù zdravých, 50% potomkù budou pøenašeèi a 25% zdìdí oba geny od svých rodièù mutované a budou tedy postižení chorobou BNAt.

Reference:
Zeng R. et al. ; A truncated retrotransposon disrupt the GRM1 coding sequence in Coton de Tulear Dogs with Bandera´s neonatal ataxia; J Vet Intern Med 2011

Tento èlánek k tomuto onemocnìní byl publikován Zkušební laboratoøí Genomia, s. r. o. a vychází z vìdeckých poznatkù University of Missouri – Columbia

DNA TESTY NA BNAt U COTON DE TULÉAR V ÈR

Vyjádøení poradkynì chovu M. Šimùnkové: (02/2012)

Vzhledem k tomu, že byl zaznamenán první pøípad Bandera´s syndromu nebo-li Bandera´s Neonatal Ataxia a to v prosinci 2011, uveøejòujeme informace o tomto onemocnìní na našich klubových webových stránkách. Výše uvedené onemocnìní se projevuje u cotonkù ve štìnìcím vìku, ve vìku cca mezi 3 a 4 týdnem života, kdy štìòátko zaèíná chodit,ale neudrží stabilitu, nedokáže koordinovat svùj pohyb a pohybuje se pohybem tzv. plavce. Takže není schopno normálního pohybu. Takovéto štìòátko by v pøírodì nepøežilo,a protože ani v lidské spoleènosti by nemohlo žít plnohodnotným životem, proto dochází k nezbytné eutanazii takovéhoto postiženého štìòátka. Na rozdíl od jiných genetických onemocnìní se nemocné štìòátko dospìlého vìku nedožije. Nemocné štìòátko netrpí bolestmi, jinak se normálnì vyvíjí, myslí, vnímá a hraje si. Klub Coton de Tuléar oslovil v souvislosti s tímto onemocnìní Dr. Dennis O´Brien, DVM PHd – profesora neurologie, pùsobícího na Universitì v Missouri – katedra Veterinární medicíny. Dùvod oslovení University v Missouri byl ten, že zmínìná universita se vìnuje výzkumu onemocnìní již nìkolik let a byla to právì tato zmínìná universita, která pøijala prvního nemocného cotonka se jménem Bandera na pùdu university k vìdeckým úèelùm. Ataxie nebyla shledána jen u plemene Coton de Tuléar, ale i u dalších plemen.

Michaela Šimùnková

Odkazy na laboratoøe provádìjící toto vyšetøení: www.genomia.cz, www.optigen.com